Havrani vysvobozují mrtvé

Praha

Dva havrani, nahoře ve větvích Stromu duše. Jeden černý a druhý bílý. Chtějí, abych cestoval do Paláce v Dolním světě, kde je třeba provést čištění a léčení. Tentokrát budu cestovat pod jejich křídly.

Letíme dolů skrze kořeny stromu, níž a níž, až na obrovské pole mrtvých. Leží zde bezpočet těl, jedno přes druhé na hromadách vysokých jako hory. Co se má stát se všemi těmi těly, která zde byla zmasakrována a opuštěna po všechna ta staletí válek a invazí zde v Krvavé zemi?

Havrani ví. Vznáším se nad polem s tím skvělým párem, černým a bílým. Na jejich povel a pod jejich velením se na pole slétnou tisíce černých havranů. Trhají mrtvoly a rvou z kostí maso i šlachy. Žerou, dokud nejsou všechny mrtvoly očištěny na kost, které pak bíle září a pročišťují soumrak této říše, jenž nemá zdroj.

Z koster a kostí vychází něco, co se podobá páře. Velký mrak výparů, světle šedý, zesvětluje se a stoupá vzhůru. Je to kolektivní duch, uvolněný z nešťastných mrtvých. Vidím něco, co se Alfons Mucha pokoušel namalovat v „Apotheose z dějin Slovanství“, posledním obraze velkolepé série obřích pláten Slovanské epopeje s poselstvím vzkříšení ducha Slovanství.

Jsem ohromen a uchvácen náhlou nadějí kolektivního léčení, ke kterému by mohlo dojít zde, v srdci rozpadlé Evropy.

Mám náhlou touhu spojit se s bohyní těchto zemí. Ukázala se mi už v mnoha podobách. Tady a teď se ukazuje ve své prvotní podobě. Obrovské svahy jejího těla se podobají těstu na chleba, bochníku chleba vysokému jako hora, který už má tvar, ale ještě není upečen.

Co je pro ni rozbití lidských vln? Krev a kosti, krev a kosti. Všechna ta těla, pohřbena, spálena nebo nepohřbena, jsou pro ni jen hnojivem. Ona žije, roste, vydá bohatou úrodu.

Po skončení svého semináře jsem se rozhodl vyjít do krajiny a bohyni této země nabídnout oběť. Co může člověk nabídnout bohyni země? Pouze vrátit její vlastní dary. Chléb, pivo a med.

Tento záznam je mou vlastní zkušeností ze skupinové šamanské cesty do říše předků na mém semináři Šamanského snění v Praze.

Detail obrazu Alfonse Muchy, Po bitvě u Grunwaldu, který je momentálně vystaven v Národní galerii v Praze.

Z anglického originálu Ravens release the dead, Robert Moss, 6.10. 2013, přeložil Petr Němčanský, jazyková spolupráce Alena Benešová, © 2020. Všechna práva vyhrazena.

Napsat komentář