Postavit se medvědovi - Airplain café

Včera cestou na večeři do restaurace Zámek, v krásném severočeském městě Nové Město nad Metují, jsem se setkal se svým starým přítelem, který zde stál na stráži u brány. Ve vzpomínkách mě to zaneslo zpátky do časů, v nichž mě medvěd strašil ve snech a kdy jsem zjistil, že se musím vrátit zpět na místo nahánějící strach s odvahou, abych měl nárok přijmout léčivé a ochranné síly úžasného šamanského spojence.

Vyrostl jsem v Austrálii, kde přirozeně medvědi nežijí. Koalové jsou roztomilí, ale nejsou to medvědi. Sny z dětství a představivost mě zanesly zpět k mým evropským předkům a válečníkům, kteří si do bitev oblékali oděvy z medvědí kožešiny, aby získali zběsilou bojovnost tohoto vynikajícího spojence. Vzpomněl jsem si také, jak jsem jako malý chlapec před výkladní skříní obchodního domu v Melbourne kolem Vánoc zatoužil po obrovském medvědovi, kterého mi odmítli koupit. Neměl jsem však ponětí, že jsou mi medvědi nějak zvlášť blízcí. Byla to jiná zvířata, na kterých jsem létal nebo se toulal noční džunglí.

Poté, co jsem se přestěhoval do Severní Ameriky, ke mně však medvěd přišel velmi přímou cestou. Zdál se mi každou noc sen, že medvěd je uvnitř mého domu. Obvykle stál na zadních nohou. Nevnímal jsem z něj přímé ohrožení, byl však o tolik větší než já, že mi naháněl hrůzu. Viděl jsem jeho obrovské drápy.

Jednou v noci se medvěd zase objevil v mé ložnici. Nedokázal jsem pochopit, jak se jeho obrovské tělo může vejít do toho prostoru. Když jsem se ze snu vynořil, vnímal jsem v místnosti stále jeho přítomnost. Otřásl jsem se strachem a vzrušením.

Tehdy jsem se rozhodl, že musím udělat to, co bych teď doporučil každému: vrátit se zpátky do snu, postavit se medvědovi na jeho vlastní půdě a zjistit, co je třeba udělat. Když na mých seminářích procvičujeme návrat do snu, používáme k podpoře soustředění na šamanské cestě a k získání paliva šamanské bubnování, a někdy doma bubnuju i sám pro sebe. V tomto případě jsem nemusel chodit daleko. Medvěd se nacházel v mém vlastním domě. Měl jsem také k dispozici energie svého strachu a vzrušení, které jako palivo posloužily mé touze setkat se s medvědem tváří v tvář.

Zatáhl jsem v pokoji závěsy, usadil se v pohodlném křesle a vypnul telefon. Vůlí jsem se přenesl zpět do reality, kde na mě medvěd čekal. Ocitl jsem se tam rychlostí myšlenky.

Medvěd byl mnohem živější než cokoli jiného v realitě běžného světa. Cítil jsem jeho zápach a divokost. Byl obří jako hora. Chtělo to skutek opravdové vůle, abych se postavil ve svém druhém těle a přešel k němu. Medvěd pozvedl své obrovské tlapy a celého mě objal. Popadl mě tak divoce, až jsem se lekl, že mi rozdrtí hrudník. Pak jeho sevření povolilo v objetí.

Zdálo se mi, že jsme stejně vysocí. Z toho jsem měl mnohem lepší pocit. Medvěd mě svou myslí a vůlí přiměl, abych se podíval dolů na svůj hrudník. Užasl jsem nad něčím, co vypadalo jako silná pupeční šňůra. Propojovala oblast mého srdce s jeho. Živoucí energie pumpovala mezi námi tam a zpět. Způsobem, jaký jsem nedokázal vysvětlit, jsme byli s medvědem propojeni v oblasti srdce.

Medvěd chtěl, abych začal tančit. Dokonce i já umím medvědí tanec.

Medvěd mi myšlenkou sdělil: Zavolej mě a já ti ukážu, co musíš léčit. Zavolej mě a já ti pomohu léčit ostatní.

Dělám to už několik desítek let a Medvěd mi dokazuje, že je dokonalým spojencem. Při otevírání kruhu často zpíváme píseň, kterou jsem si vypůjčil od Kanienkehaka, neboli od lidí kmene Mohawků, a kterou Medvěda přivoláváme:

Neplač maličký
Neplač maličký
Medvěd tě vezme na tanec
Medvěd tě vezme na tanec

V časech osobní zdravotní krize ke mně Medvěd přišel mnohokrát s účinným lékem, někdy mi silou otevřel tělo a vyjmul orgán, očistil ho a obnovil, než ho uložil do lůžka z měkkého kapradí a bylin. Medvěd se na mých seminářích ukazuje i ostatním jako zvířecí lékař a léčitel duše. Viděl jsem, jak Velká matka medvědice pomohla lidem získat zpět jejich dětská já, která od nich odešla v dobách bolesti, zármutku nebo ztráty a objímala dospělého a dítě tak dlouho, dokud zase nesplynuli v jedno.

Nevěděl jsem, když jsem sbíral odvahu, abych se se šelmou ve své ložnici setkal, že Medvěd je skvělé medicínské zvíře Severní Ameriky a že Lakotové, kteří mají mnoho způsobů, jak se setkat s posvátným, říkají, že největší léčitelé jsou členové Společnosti medvědích snivců (Bear Dreamers Society), kteří jsou vyvoleni a Medvědem povoláváni ve snech a vizích.

Vím, že dary od Medvěda jsou mimo všechny kategorie. Neměl bych k nim přístup, ani ti, kteří u mě hledají pomoc, kdybych se nevrátil do snu, který mi naháněl hrůzu, nepřekonal strach a nenašel sílu, která mě hledala. To, čeho se nejvíce bojíme, bývá někdy tím, co musíme udělat.

Autorem fotografie strážce hradní brány v Novém Městě nad Metují je Robert Moss.

Napsat komentář