Sněte s otevřenýma očima

Příčiny vyschnutí snového zdroje

Petr
Aktivní sněníHistorie a tradice sněníNic se mi nezdáRobert MossSnění a současnostSny a tvořivost

Velmi mnoho z nás ztratilo kontakt se svými sny. Nepřeháním, když řeknu, že naše společnost trpí vážným a dlouhotrvajícím vyschnutím snového zdroje.

Z pohledu mnoha duchovních tradic se jedná o velmi vážný stav. Jak říkají Navahové, jsou to sny, jejichž prostřednictvím lidé udržují spojení se světem Ducha. Podle Irokézů, pokud jste ztratili sny, ztratili jste část své duše. „Je dlouho známou skutečností,“ napsal ve své poslední velké eseji věhlasný psycholog C. G. Jung, „že Bůh hovoří především prostřednictvím snů a vizí.“

V současném světě existují tři hlavní důvody, proč snový zdroj může vyschnout:

1. Špatné návyky

Rytmus a rutina typického městského životního stylu nás prostě nepodporují v tom, abychom si sny pamatovali. Velmi často nás ze spánku vytrhne zvonění budíku, člověk, s nímž sdílíme lože, nebo děti, které potřebují jít do školy. Pak se vypotácíme do světa poháněného kofeinem a snažíme se plnit termíny a závazky. Velmi často nemáme nic, co by podporovalo a povzbuzovalo náš návyk udělat si čas na pamatování si snů. Většina z nás neumí vytvořit bezpečný prostor, ve kterém můžeme sny sdílet, získat k nim zpětnou vazbu a podporu při naplánování kreativního jednání, kterým bychom ztělesnili vedení a energii snů. Pokud se svými sny nic neuděláme, nebude se nám dobře snít.

2. Strach a lítost

Utíkáme od svých snů, protože si myslíme, že nám mohou říct něco, co nechceme slyšet – o temné straně nás samotných, o problémech nebo nemoci, které jsou před námi. Zabouchneme dveře se slovy „byl to jen sen“. To je chabá strategie. Otázky, které nevyřešíme v noci, k nám často přijdou nepozorovaně a kousnou nás do zadní části v každodenní skutečnosti.

Nebo se nám zdá něco krásného, o radostném setkání s dokonalým protějškem, o snovém domově, o snové práci, o světovém míru, o něčem nádherném. Když se však probudíme, řekneme si, že někdo jako dokonalý protějšek v našem životě neexistuje, nebo že máme nedokonalý vzhled a nedostatek peněz, nebo že nedokážeme projevit, co nás baví ve snech. Dáme snům polibek na rozloučenou a řekneme si, že to jsou „jenom“ sny. To je také hloupý reflex. Pokud o něčem dokážeme snít, je pravděpodobné, že jsme schopni to také udělat.

3. Nepřirozený spánkový cyklus

Náš koncept dobrého spánku je často v rozporu s našimi sny. Mnozí z nás věří, za podpory mnohých odborníků na spánek a farmaceutických společností, že každou noc potřebujeme trávit sedm až osm hodin nepřerušovaným spánkem. Pro naše předky by tato myšlenka byla velmi překvapivá. Před příchodem umělého osvětlení (plynového a elektrického) většina lidských bytostí zažívala „segmentovaný spánek“ rozdělený nejméně do dvou oddělených cyklů, „prvního spánku“ a „druhého spánku“, jak se jim říkalo v Anglii.

Experimenty vedené Dr. Thomasem Wehrem z Národního institutu duševního zdraví naznačují, že se lidé, pokud nejsou vystaveni umělému osvětlení, vracejí zpět k prastarému způsobu spánku s intervalem několika hodin mezi jednotlivými spánkovými cykly. Jedno z nejzajímavějších zjištění Wehrova výzkumu odhalilo, že během těchto intervalů bylo u zkoumaných jedinců obvykle možné pozorovat zvýšenou hladinu prolaktinu, hormonu produkovaného podvěskem mozkovým, který slepicím pomáhá sedět klidně po delší dobu na vejcích. Lidem pomáhá sedět na vejcích jiného druhu, podněcuje u nás blahodárný změněný stav vědomí podobající se meditaci. Historik zabývající se spánkem A. Roger Ekirch tvrdí bez příkras: „Spánek na jeden zátah, tak jak jej známe dnes, je nepřirozený.“

Francouzština má pro mezní stav mezi dvěma spánky kouzelné slovo: dorveille, což doslova znamená probuzený spánek. Mezi domorodými a původními obyvateli je to čas, kdy se člověk zavrtí a sdílí svůj sen s kýmkoli, kdo je nablízku. Jedná se o vysoce kreativní čas, který jsem ve své knize Tajné dějiny snění nazval „stav řešení“, na základě mnoha vědeckých objevů a dalších průlomů, které se v této spánkové zóně uskutečnily. Protože máme očekávání, že budeme spát celou noc nebo jednu dlouhou periodu spíme pod vlivem léků, bráníme si v možnosti získat snadný přístup k plodnému poli hypnagogie, časem mezi spánkem a bděním, k obrazům, které přicházejí, a propojením, která jsou navazována.

Více informací o přirozeném a umělém spánkovém cyklu a „stavu řešení“ můžete najít v mé knize Tajné dějiny snění, Triton, 2013 (The Secret History of Dreaming, New World Library, 2010),
praktické rady, jak procitnout z vyschnutí snového zdroje, najdete v Aktivní snění (Active Dreaming, New World Library, 2011).

 

Z anglického originálu The causes of dream drought, Robert Moss, 13.3. 2014, přeložil Petr Němčanský, jazyková spolupráce Alena Benešová, © 2020. Všechna práva vyhrazena.